Skupina pro výzkum kolektivní paměti na semi-periferiích Evropy

V posledních letech výrazně vzrostl zájem o zkoumání paměti a jejích dopadů na formování identity, její interpretaci a transformaci do kolektivního vědomí nejrůznějších skupin, definovaných etnicky, sociálně, nábožensky ať už na úrovni jednotlivých států, kontinentů, nebo imaginárních společenství (Anderson 1991). Zatímco se badatelé zpočátku soustředili zvláště na země tzv. staré Evropy (Halbwachs 1950, 1992; Nora 1984, 1986, 1992; Assmann 1997; Olick 2005, 2007), postupně se začal zájem obracet k zemím středovýchodní, východní a jihovýchodní Evropy (např. Todorova 1997, Perica 2002, Himka & Michlic 2013). Vzhledem k tomu, že utváření kolektivní paměti hraje mimořádně důležitou roli také v rámci stále více akcentované evropské identity, chceme se v rámci výzkumné skupiny zamyslet nad rozdíly vně i uvnitř tzv. dvourychlostní Evropy. Do výčtu zkoumaných regionů a zemí na východ od Alp a na západ od Uralu (Oxford Dictionary), ať už dnes jsou, či nejsou členy Evropské unie, nicméně zařazujeme také státy, jejichž přijetí do evropských struktur bylo zpožděné z důvodu politické nestability (Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko).

Vycházíme přitom z předpokladu, že tyto země a jejich společenství procházely složitým a bolestným procesem hledání nové identity, která by legitimizovala jejich místo ve sjednocené Evropě. Není jistě náhodou, že zájem o zkoumání paměti ve vědeckých kruzích ovlivnily do velké míry události roku 1989/1991, které v mnoha zemích vynesly do popředí a nově tematizovaly řadu problémů dříve často marginálních (například otázka holocaustu, porajmos, hladomoru, občanských válek, turecké genocidy Arménů či jiných „uznaných“ či „neuznaných“ genocid) a podnítily úsilí reinterpretovat kolektivní identitu a institucionalizovat novou kolektivní paměť. Hlavním cílem této výzkumné skupiny je proto interdisciplinárně zkoumat otázky týkající se historických traumat a politiky paměti, jakož i způsoby, jakými se na evropské semi-periferii dostávaly do středu společenského, ale i politického zájmu. Výzkum se soustředí nejen na vnitropolitické a transnacionální procesy utváření evropské identity (vymezování se vůči staré Evropě a novým institucím evropského společenství) v evropských semi-periferiích, ale i na reflexi globálních problémů v komparační perspektivě. Bádání se bude opírat o metody definované v pracích teoretiků tzv. Memory studies, a to jak kvalitativní, tak kvantitativní. Kromě vlastního výzkumu si tato skupina tvořená zejména juniorními badateli klade za cíl vytvořit prostor pro společné setkávání, diskuse a spolupráci na projektech propojenou s mezinárodními vědeckými institucemi prostřednictvím seminářů, workshopů, konferencí za účasti světových odborníků. Skupina dále hodlá spolupracovat i s úspěšnými projektovými týmy (UNCE, PRIMUS) a studentskými skupinami, jako je Východoevropský klub, či projekty (Encyklopedie migrace aj.), které již řadu těchto témat reflektují.

Možná témata výzkumu

  • komparace dopadů „uznaných“ či „neuznaných“ genocid ve státech (skupinách) evropské semi-periferie označovaných za viníky (perpetrators) a za oběti (victims): například paměť holocaustu (Izrael vs. Německo), hladomoru (Ukrajina vs. Rusko), arménské genocidy (Arménie vs. Turecko, resp. Ázerbájdžán), válka v zemích bývalé Jugoslávie, čínsko-tibetský konflikt, atd.
  • srovnání utváření kolektivní paměti a identity v komunitách emigrantů (imigrantů) mimo domovinu (v diaspoře) a v domovské zemi (např. ruská emigrace vs. vlastní Rusko + zvláštní případ Rusů žijících v neruských postsovětských republikách), amerikanismus a antiamerikanismus…
  • zkoumání politiky paměti a dějin na utváření nových nacionalismů na semi-periferiích Evropy – možná komparace těchto mechanismů v zemích, které se rozdělily nebo rozpadly (Irsko, SSSR, Jugoslávie, Československo, potažmo ve Španělsku)
  • komparace důvodů nostalgie po starých společenstvích
  • srovnání procesů delegitimizace předchozích režimů

Bibliografie

Anderson, Benedict. Imagined Communities, revised edition. London and New York: Verso, 1983, 1991, 2006.
Assmann, Jan. Moses the Egyptian: The Memory of Egypt in Western Monotheism. Cambridge: Harvard University Press, 1997.
Halbwachs, Maurice. On Collective Memory. Chicago: The University of Chicago Press, 1992.
Halbwachs, Maurice; and Jeanne Alexandre. La mémoire collective. Paris: Presses Universitaires de France, 1950.
Himka, John-Paul, and Joanna Beata Michlic, eds. Bringing the dark past to light: the reception of the Holocaust in postcommunist Europe. Lincoln: University of Nebraska Press, 2013.
Nora, Pierre. Les lieux de mémoire, tome 2: La Nation – Héritage, historiographie, paysages. Paris: Gallimard, 1986.
Nora, Pierre. Les lieux de mémoire. Paris: Gallimard, 1984-1992.
Olick, Jeffrey K. In the House of the Hangman: The Agonies of German Defeat, 1943-1949. Chicago: University of Chicago Press, 2005.
Olick, Jeffrey K. The Politics of Regret: On Collective Memory and Historical Responsibility. New York: Routledge, 2007.
Perica, Vjekoslav. Balkan idols: Religion and nationalism in Yugoslav states. Oxford: Oxford University Press on Demand, 2002.
Todorova, Maria. Imagining the Balkans. New York: Oxford University Press, 1997.

Personální obsazení

Stěžejní badatelé

  • Barbara Törnqvist-Plewa (Lundská univerzita, garantka)
  • PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. (FSV UK, vedoucí skupiny)
  • PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D. (FF UK, vedoucí skupiny, e-mail)
  • PhDr. Marek Příhoda, Ph.D. (FF UK)
  • Mgr. Hana Kubátová, Ph.D. (FSV UK)
  • Mgr. Dana Morée, Ph.D. (FHS UK)
  • Mgr. Hana Kosáková, Ph.D. (FF UK)
  • Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (FF UK)
  • PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (FF UK, FSV UK)
  • František Šístek, M.A., Ph.D. (FSV UK; Historický ústav AV)
  • Adrian Brisku, Ph.D. (FSV UK)
  • Maria Alina Asavei, Ph.D. (FSV UK)
  • Dr. Istvan Pal Adam (CEFRES)

Další členové týmu

Doktorandi

  • Mgr. Radomyr Mokryk (FF UK)
  • Mgr. Olga Leshkova (FF UK)
  • Mgr. Naďa Vaverová (FF UK)
  • PhDr. Jan Květina (FF UK)
  • Mgr. Nikola Karasová (FSV UK)
  • PhDr. Jiří Kocián (FSV UK)
  • Mgr. Karin Hofmeisterová (FSV UK)
  • Mgr. Barbora Knappová (FSV UK)
  • Jacob Maze, M.A. (FSV UK)

Zahraniční doktorandi

  • Mgr. Natalia Kryvoručko (Přikarpatská národní univerzita Vasyla Stefanyka, Ivano-Frankovsk)
  • Irina Rebrova (ZfA Berlin)
  • Mgr. Bohdan Shumylovych (European University Institute, Florence)
  • Snezana Stakovic (Humbolt Universität Berlin)

Studenti

  • Bc. Jakub Múčka (FF UK)
  • Bc. Tereza Soušková (FF UK)
  • Bc. Tereza Auzká (FSV UK)
  • Adam Falbr (FF UK)

Externí členové

  • Prof. PhDr. Pavel Barša, Ph.D. (FF UK)
  • Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. (FF UK)
  • Doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. (FSV UK)
  • Doc. PhDr. Jiří Nekvapil, CSc. (FF UK)
  • Doc. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (Slovanský ústav AV)
  • Doc. PhDr. Jan Vorel, Ph.D. (Ostravská univerzita)
  • Vincenc Kopeček (Ostravská universita)

Zahraniční spolupracovníci

  • Timofey Agarin (Queen’s University Belfast)
  • Ildiko Barna (Eötvös Loránd University, ELTE)
  • Ulf Brunbauer (Universität Regensburg)
  • Guido Franzinetti (University of Eastern Piedmont)
  • Basil C. Gounaris (Aristotle University of Thessaloniki)
  • Rebekah Klein-Pejšová (Purdue University ve West Lafayette, Indiana)
  • Rainer Liedtke (Universität Regensburg)
  • Olga Malinova (Vyššaja škola ekonomiky, Moskva)
  • Мychajlo M. Nahornjak (Přikarpatská národní univerzita Vasyla Stefanyka v Ivano-Frankovsku)
  • Eleonora Narvselius (Lundská univerzita)
  • Jacquelline Niesser (Universität Regensburg)
  • Maria Pohn-Lauggas (Universität Wien)
  • Pavel Szobi (European University Institute, Florence)
  • Christian Voss (Humbolt Universität Berlin)
  • Thomas Wünsch (Universität Passau)
Skrýt postranní panel